Spolupráce při integraci ukrajinských uprchlíků
Jak mohou český stát, neziskový a donorský sektor efektivně pomáhat s integrací lidem, kteří prchají před válkou na Ukrajině? Touto otázkou se 30. března zabývali hosté panelové diskuze, kterou ve spolupráci s Operem zorganizoval Nadační fond Via Clarita spolu s organizacemi PAQ Research a České priority.
Počet ukrajinských uprchlíků na území České republiky přesahoval na konci března podle odhadů ministerstva vnitra přes 300 tisíc a vládní scénáře počítají s až půl milionem příchozích. Obsah debaty vzešel z doporučení ve studii zaměřené na jejich integraci v oblastech bydlení, vzdělávání a pracovního trhu. Studii představili její autoři Daniel Prokop a Ladislav Frühauf.
foto popisek: Pavel Přikryl: „Mám radši, když se u nás v Operu řeší nějaká pozitivní agenda, ale rozhořel se požár, který potřebujeme uhasit.“
„Z krize nás může vyvést jen semknutí a spolupráce,“ zmínil během své video zdravice na úvod Martin Vohánka, hlavní majitel společnosti Eurowag a jeden ze zakladatelů Nadace Blížksobě, která společně s Nadací České spořitelny setkání podpořila. „Díky všem lidem, kteří pomáhají a dokazují, že Češi jsou opravdovým srdcem Evropy,“ dodal. Doplnil ho Dušan Šenkypl z PAQ Research: „Pokud tohle zvládneme, měli bychom být hrdí. Bude to pro nás a pro další generace velká formativní zkušenost.“
Moderátor Jan Lukačevič si na pódium následně pozval diskutující. Za státní sektor vystoupili Olga Richterová (místopředsedkyně Poslanecké sněmovny), Robert Plaga (náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy), Jana Skalková (vedoucí poradců ministra práce Mariana Jurečky), Pavla Novotná (ředitelka odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR) a Vít Šimral (radní hl. města Praha). Za neziskový sektor debatovali Magda Faltová (Sdružení pro integraci a migraci), Andrea Krchová (Konsorcium nevládních organizací pracující s uprchlíky), Klára Šimáčková Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání), Šimon Pánek (Člověk v tísni) a Martin Rozumek (Organizace pro pomoc uprchlíkům).
Hosté se v jednotlivých oblastech, kterými se zabývala studie, shodli, že je potřeba efektivně spolupracovat a urychleně připravit strategii integrace – pomoci by mohla platforma nebo meziresortní orgán, kam budou přizvány všechny zapojené strany. Přestože má část z uprchlíků v plánu vrátit se zpět do vlasti, z dat vyplývá, že část z nich v ČR zůstane středně dlouhou dobu (přibližně 2–5 let) nebo dlouhodobě (6 a více let). Daniel Prokop zdůraznil, že vysoké počáteční náklady, které se s integrací pojí, by se nám měly v dlouhodobém horizontu vrátit.
foto popisek: Důležitost dostupného funkčního ubytování pro uprchlíky vyzdvihla Magda Faltová: „Pokud se nepodaří integrace v bydlení, lidé nebudou moci vstoupit do dalších fází integrace. Musí na tom být společenská a vládní shoda.“
Ve vzdělávacím segmentu je důležité zamezit segregaci, nevytvářet čistě ukrajinské třídy, ale snažit se děti začlenit mezi české studenty. „Podle mého, ještě pozitivního, scénáře nastoupí 1. září do škol 125 tis. nových žáků,“ řekl Robert Plaga. Klára Šimáčková Laurenčíková otevřela téma vytíženosti pedagogů – mnozí z nich vykazují známky syndromu vyhoření a nyní se potýkají s další výzvou. Dle jejích slov je potřeba navýšit pedagogické kapacity a také se zaměřit nejen na jazykové vzdělávání Ukrajinců, ale i zaměstnanců škol, a to v segmentu psychosociální podpory, kterou by mohli nabídnout traumatizovaným dětem.
V oblasti práce musí stát reagovat velmi pružně a rozvolnit např. uznávání kvalifikací. Důležité také bude, aby stát důsledněji dostával lidi z nelegálních a pololegálních struktur, do kterých se mohou zranitelné skupiny snadno dostat. Avšak, jak poznamenal Martin Rozumek, je nezbytné brát v potaz, že většina uprchlíků jsou matky s dětmi, pro které bude složitější se začlenit do pracovního procesu.
Závěr setkání patřil doporučením pro donory ze soukromého a filantropického sektoru, jejichž zapojení do podpory integrace bude hrát značnou roli.
foto popisek: „Výzva, které čelíme, bude dlouhodobá, bude se vyvíjet a v této chvíli jsme teprve na začátku,“ řekl ke konci diskuze Jan Lukačevič. „Bude potřeba koordinace na mnoha úrovních, a především komunikace dvojího typu: meziresortní a strategická. Strategicky by stát měl komunikovat především s veřejností. Představitelé státu by měli říkat, že uprchlíci jsou příležitost. Nálada ve společnosti se totiž bude měnit, což už se nyní děje, a názor veřejnosti ovlivňuje také ochotu a odhodlání volených zástupců jednat.“
V Operu nás těší, že jsme mohli propůjčit prostory tak důležitému a podnětnému setkání, jako byla diskuze o integraci uprchlíků. Pokud by Vás zajímalo, co dalšího se u nás děje, o plánovaných akcích se dozvíte více v rozpisu. Ať už se chcete některé účastnit, sháníte místo pro uskutečnění vlastní společenské události, semináře či hledáte dlouhodobé nebo občasné pracovní útočiště, máme pro Vás dveře otevřené.
Autor: Tereza Bartošková
